Petr Čakovský

S rostoucí inflací zlevňují hypotéky. Mýtus, nebo fakt?

30. 09. 2013 10:01:19
Hypotéka je dlouhodobým závazkem, a tak při zvyšujícím se objemu peněz v ekonomice její splátky zlevňují. To je jistě nevyvratitelný fakt. Ale jak je to doopravdy, když se na to podíváme mnohem podrobněji a hlavně uceleněji? Nesmíme přece zanedbávat další faktory.

Vyšší inflace pochopitelně znamená růst cen (nejen) nutných výdajů. Takže při opticky zlevňujících splátek hypoték rostou výdaje na běžný život a chod domácnosti. Z dlouhodobého pohledu ovšem vyšší inflace likviduje úspory domácností a nutí spotřebitele utrácet méně. To samozřejmě není zdravé pro ekonomiku, proto je v takovém případě centrální banka poměrně aktivní ve snaze inflaci snížit na přijatelnou hladinu. Největší zbraní je pak (pokud možno prudké) zvyšování centrálních sazeb. A teď si představme, že končí fixace hypotečního úvěru. Co se stane? Banka nabídne takový úrok, který kopíruje tou dobou aktuální tržní situaci, případně i to, že dlužník nedostál svému závazku, např. opožděnou splátkou (což se může bohužel stát každému, obzvlášť v situaci, kdy neúprostně rostou standarní výdaje zvýšenou inflací). Konkurence možná úrok trochu stlačí dolů, ale trh je trh a nové splátky se prodraží. Pro představu to může být klidně o třetinu.

Takže se nakonec nacházíme v situaci, kdy vyšší inflace zdražila nutné výdaje domácností (potraviny, oblečení, energie, voda, teplo, ...) a zároveň nedlouho poté zdražila i splátky hypoték. To vše za nerovnoměrně rostoucích příjmech, protože vyšší inflace se samozřejmě jen stěží ihned promítne do zvyšování mezd. Jednoznačně tedy základní (a správná) premisa o tom, že vyšší inflace snižuje splátky hypoték, je v celkovém koncepčním nadhledu snadno vyvratitelná. Volně přeloženo naopak může položit řadu domácností na lopatky.

Inflace
A pro názorný příklad nemusíme chodit příliš daleko. Stačí se podívat na nedávnou (a stále aktuální) situaci v Maďarsku. Pravda, základní důvody problémů byly jiné, a to velká zadluženost domácností v zahraničních měnách, důsledek je ovšem stejný. Klesající forint vůči euru a franku způsobil zdražení splátek, stejně jako by tomu bylo u nás v případě zvyšování centrálních sazeb. Ostatní faktory (výdaje domácností) byly schodné s výše popsaným scénářem.

Jak proti tomu bojovat?

Aktuální zadlužení České republiky není zatím nijak extrémní. Jenže po předpokládaném vítězství levice neúměrně příjmům narostou výdaje (pokud budou své programy chtít dodržet). To samozřejmě rapidně zvýší zadlužení, které levice uměla neúprostně zvyšovat již v době prosperity (vzpomeňme Sobotku jako ministra financí v roce 2002 a jeho nárůst státního dluhu o rekordní hodnoty, ač se celosvětově velmi dařilo a svět prosperoval). Není tak důvod si nemyslet, že v době mezikrizové by tomu mělo být jinak, možná v ještě větším měřítku. Tím samozřejmě poroste zadlužení, které bude potřeba řešit. A jak si stát zlevní úvěry? Právě vyšší inflací. A scénář výše popsaný je na světě.

Jedinou obranou tak je vytváření finančního polštáře. Co tedy můžete, to si spořte. Zároveň počítejte s negativními scénáři při samotné žádosti o hypotéku. Spočtěte si, zda budete schopní splácet více o třetinu (očekávaný scénář) až polovinu (černý scénář).

A pokud by Vám při krizových scénářích měla hypotéka zdražit natolik, že to Vaše domácnost neunese, pak si ji raději nepořizujte. Za posledních osm let vzrostly spotřebitelské ceny přibližně o 20%, jste si jistí, že Vám takto vzrostly i příjmy domácností? Tyto nůžky se budou v dalších letech ještě více rozevírat. Pravda, nezaměstnaní si přilepší, ale zároveň bude nezaměstnaných spíše více, než nyní (například kvůli vyšší minimální mzdě).

Autor: Petr Čakovský | karma: 9.17 | přečteno: 398 ×
Poslední články autora